Maznáčikovia

Borys wygląda jak poduszka i chodzi po domu tak cicho, że domownicy potykają się o niego kilka razy dziennie. Na spacerze zmienia się nie do poznania i biegnie pierwszy.

Bruno kennt jeden Weg im Park und besteht darauf, dass wir sie in der richtigen Reihenfolge gehen. Am liebsten sitzt er am Zaun und schaut zu.

Emil sitzt jeden Morgen auf derselben Fensterbank und beobachtet die Amseln im Hof. Angefasst hat er noch keine — es geht ihm offenbar ums Zuschauen.

Ferda pozná, když se otevírá lednička, i když spí ve vedlejším pokoji. Pampelišky jsou pro něj svátek.

Frieda kam mit zwei Jahren aus dem Tierheim und brauchte drei Wochen, bis sie sich das erste Mal auf die Couch traute. Heute liegt sie dort, als hätte ihr das Möbelstück immer gehört.

Kiwi budzi cały dom wcześniej niż budzik i zna trzy słowa, z czego dwa wymyślił sam.

Kryštofa jsme našli u popelnic, vešel se do jedné ruky. Teď má svůj vak u okna a z něj řídí provoz v celém bytě.

Micka prišla z dvora susedov a rozhodla sa, že zostane. Nikto ju neprehováral.

Pepík se dělí o byt s kočkou a je to on, kdo určuje pravidla. Za kousek broskve udělá cokoli.

Rozárka přišla jako štěně, které se vešlo do dlaně. Dnes hlídá dům, počítá kroky u ledničky a skáče výš, než by u korgiho člověk čekal.

Zuzia przyszła z podwórka i przez pierwszy tydzień mieszkała pod szafą. Teraz budzi wszystkich kwadrans przed budzikiem i uważa to za swój obowiązek.