Labradorský retrívr

Pro koho se hodí

Pro rodinu, která je ráda venku. Labrador je od přírody přátelský ke všem — k dětem, k cizím lidem i k jiným psům — a špatný hlídač z něj bude vždycky, protože vetřelce spíš přivítá.

Nehodí se tam, kde se čeká hotový klidný pes. Do dvou až tří let je to velké nemotorné štěně, které srazí dítě ocasem a které se neumí samo zabrzdit. Ta pověst „klidný rodinný pes" platí, jen začíná později, než si lidé myslí.

Jak vypadá

• Výška: pes 56–57 cm, fena 54–56 cm v kohoutku
• Váha: pes 29–36 kg, fena 25–32 kg
• Srst: krátká, hustá a tvrdá, s vodoodpudivou podsadou
• Barva: černá, žlutá (od krémové po rezavou) a čokoládová
• Dožití: zpravidla 10–13 let

Poznávací znamení jsou dvě: vydří ocas silný u kořene a kulatý, a plovací blána mezi prsty. Obojí je z původní práce — vytahoval z vody zastřelené kachny.

I tady existují dvě linie. Výstavní labrador je podsaditější a klidnější, pracovní lehčí, rychlejší a výrazně náročnější na zaměstnání. Do bytu s krátkými procházkami se pracovní linie nehodí.

Kolik potřebuje pohybu

Nejméně hodinu a půl denně, a ne jen chůzí na vodítku. Labrador byl vyšlechtěný k tomu, aby celý den nosil — aport, plavání a hledání ho uspokojí víc než kilometry.

Plavat umí přirozeně a voda je pro něj nejšetrnější pohyb vůbec. U staršího psa s bolavými klouby je to často jediný pohyb, který si ještě užije.

Výchova a první měsíce

Učí se ochotně a rychle, protože skoro všechno udělá za jídlo. To výcvik ohromně usnadňuje — a zároveň to znamená, že se stejně ochotně naučí žebrat a krást ze stolu.

• Kontrola tlamy od začátku. Labrador sebere ze země cokoli. Ponožky, kameny a zbytky z parku jsou nejčastější důvod, proč labradoři končí na operačním sále.
• Zákaz skákání na lidi se řeší, dokud pes váží deset kilo, ne třicet.
• Přivolání trénujte dřív, než přijde puberta kolem osmého měsíce. Do té doby chodí za vámi sám, potom ho začne zajímat okolí.

Krmení

Dospělý pes sní zhruba 300–400 g granulí denně ve dvou dávkách. U labradora ale nejde o množství, jde o kázeň.

Plemeno má prokazatelně vyšší sklon k obezitě — část jedinců nese genetickou změnu, kvůli které pes necítí sytost. Znamená to, že se najíst nemůže „dosyta", protože ten okamžik nepřijde. Musíte vážit, počítat pamlsky do denní dávky a odolat.

Nadváha je u labradora hlavní zdravotní problém a zhoršuje všechno ostatní: klouby, srdce, dýchání i dožití. Žebra musí být pod rukou nahmatatelná.

Na co bývá nemocný

• Dysplazie kyčelního a loketního kloubu — dědičná. Rodiče musí mít vyhodnocené snímky.
• Progresivní retinální atrofie — postupná ztráta zraku. Existuje na ni DNA test.
• Obezita a s ní artróza — nejčastější a zároveň nejlépe ovlivnitelný problém plemene.
• Torze žaludku — akutní stav ohrožující život; po jídle nechte psa v klidu.
• Záněty uší — sklopné ucho a záliba ve vodě jdou špatně dohromady, po koupání je potřeba sušit.
• Myopatie s kolapsem po zátěži — vzácnější, ale u pracovních linií se testuje.

Tohle není diagnostická příručka. Když na psovi něco vidíte, patří to veterináři, ne na internet.

Co ještě zvážit

Labrador líná celoročně a dvakrát ročně hodně — krátká srst se zapichuje do látek hůř než dlouhá.

A počítejte s tím, že první dva roky bude leccos zničené. Není to výchovná chyba, je to labrador.