Kavalír king charles španěl

Pro koho se hodí

Skoro pro každého, kdo chce psa u sebe. Kavalír je jedno z nejmírnějších plemen vůbec: k dětem trpělivý, k cizím lidem přátelský, k jiným psům bez konfliktů. Hlídač z něj nebude nikdy.

Je to společenský pes v původním slova smyslu — byl vyšlechtěný k tomu, aby seděl u člověka. Chce být v jedné místnosti s vámi a samotu nese těžce.

Nehodí se do domácnosti, kde je celý den prázdno. A nehodí se tomu, kdo nechce řešit zdraví: o tom je celá druhá polovina tohohle textu.

Jak vypadá

• Výška: 30–33 cm v kohoutku
• Váha: 5,4–8 kg
• Srst: dlouhá, hedvábná, mírně zvlněná, s praporky na uších, nohách a ocase
• Barvy: čtyři uznané — blenheim (kaštanová a bílá), tricolor, black and tan a ruby (jednolitě kaštanová)
• Dožití: zpravidla 9–13 let

King charles španěl je jiné plemeno, ne varianta. Je menší, má plošší tvář a kratší nos. Kavalír má nos delší a hlavu méně zaoblenou.

Kolik potřebuje pohybu

Stačí hodina denně rozdělená do dvou až tří procházek. Kavalír je ochotný jít dál, když jdete vy, a stejně ochotný zůstat doma.

Zvládne turistiku i klidný byt — ale u psa se šelestem na srdci se zátěž konzultuje s veterinářem, ne odhaduje.

Péče o srst

Kartáčovat dvakrát až třikrát týdně. Plstěnce se dělají hlavně za ušima a v podpaží; dlouhé ucho s praporkem se zaplétá nejčastěji.

Chlupy mezi polštářky je dobré zkracovat. Stříhat se plemeno nemusí — srst má růst přirozeně.

Sklopné ucho se špatně větrá, takže záněty zvukovodu jsou časté. Kontrola jednou týdně stačí.

Krmení

Dospělý pes sní zhruba 120–200 g granulí denně ve dvou dávkách. Plemeno má sklon k nadváze a u psa se srdeční vadou je každé kilo navíc přímá zátěž.

Žebra musí být pod rukou nahmatatelná. Pamlsky se počítají do denní dávky.

Na co bývá nemocný — a proč je to u tohohle plemene zásadní

Kavalír je krásný a mírný pes se dvěma vážnými dědičnými problémy, které jsou v populaci velmi rozšířené. Není to důvod si ho nepořídit; je to důvod vybírat chovatele podle vyšetření, ne podle ceny.

• Degenerace mitrální chlopně (MVD) — srdeční vada. Postihuje velkou část plemene a u kavalírů nastupuje dříve než u jiných plemen, někdy už kolem pátého roku. Projeví se nejdřív šelestem, později kašlem a únavou. Rodiče štěněte by měli mít vyšetření srdce od kardiologa a chovat by se mělo z linií, kde se šelest objevuje pozdě.
• Syringomyelie a chiariformní malformace — zadní část lebky je příliš malá pro mozek a v míše vznikají dutiny. Projevuje se škrábáním u krku bez dotyku, bolestí a citlivostí na hlavu. Vyšetřuje se magnetickou rezonancí.
• Luxace pately — vyskakující čéška.
• Oční onemocnění — suché oko, katarakta, dysplazie sítnice.
• Záněty uší — dané stavbou ucha.

Co se konkrétně ptát chovatele: jestli mají rodiče vyšetřené srdce u kardiologa a v jakém věku, jestli se v linii dělá MRI na syringomyelii a jak staří byli předkové, když u nich šelest nastoupil. Dobrý chovatel na to odpoví bez vytáček — je to plemeno, kde se poctivý chov pozná právě tímhle.

Tohle není diagnostická příručka. Kašel, rychlá únava nebo škrábání u krku patří k veterináři, ne na internet.

Co ještě zvážit

Kavalír je pes, který vás bude mít pořád na očích. Kdo chce psa samostatného, bude zklamaný; kdo chce společníka, si nemůže vybrat líp.

A počítejte s tím, že se u tohohle plemene vyplatí pojištění nebo rezerva. Kardiologické vyšetření, léky na srdce a případná MRI nejsou levné a u kavalíra je pravděpodobnost, že budou potřeba, vyšší než u jiných.