Britská krátkosrstá

Klidná, vyrovnaná kočka s plyšovou srstí, která se nevnucuje a nevyžaduje. Ráda je v jedné místnosti s vámi, ale nosit na rukou se většinou nenechá. U nás je to nejčastěji chované plemeno kočky vůbec.

Druh:
kočka
Chovatelů u nás:
762
Britská krátkosrstá

Pro koho se hodí

Pro klidnou domácnost. Britská kočka je vyrovnaná, málo hlasitá a snáší samotu líp než většina plemen — není to ale důvod nechávat ji o samotě celé dny.

Je to kočka, která je ráda poblíž, ne na klíně. Přijde si lehnout vedle vás, ale mazlení na rukou většinou dlouho nesnese. Kdo chce kočku, která se bude věšet za krk, bude zklamaný — a naopak, kdo chce klidného společníka, si nemůže vybrat líp.

S dětmi i se psy vychází dobře, protože se nenechá snadno vyvést z míry.

Jak vypadá

  • Váha: kocour 5–8 kg, kočka 4–6 kg
  • Tělo: podsadité, silné, na krátkých nohách — takzvaný cobby typ
  • Hlava: kulatá, s plnými lícemi; u kocourů výrazné „polštářky“
  • Srst: krátká, velmi hustá, stojatá — na omak jako plyš
  • Barva: nejznámější je modrá (šedá), uznaných je ale přes třicet barev včetně stříbřité, krémové a želvovinové
  • Oči: velké, kulaté, u modré varianty měděné až oranžové
  • Dožití: zpravidla 12–17 let

Britská dlouhosrstá je samostatné plemeno, ne varianta. Vzniká po předcích s dlouhou srstí a má vlastní standard.

Povaha a prostředí

Britská kočka je spokojená v bytě a nepotřebuje ven. Potřebuje ale svislý prostor — škrabadlo, poličky, místo u okna. Kočka, která nemá kam vylézt, se nudí a tloustne.

Hraje si méně bouřlivě než orientální plemena a v dospělosti se aktivita zklidní. Právě proto se u ní hlídá váha: klidná kočka a volně dostupné jídlo je kombinace, která skončí obezitou.

Péče o srst

Kartáčovat jednou až dvakrát týdně, v období línání častěji. Hustá podsada se při línání uvolňuje ve velkém a kočka ji při čištění polyká.

Z toho plynou chuchvalce. Pravidelné kartáčování je u britské kočky hlavní prevence — účinnější než pasta na chlupy.

Krmení

Dospělá kočka potřebuje zhruba 50–70 g granulí denně, nebo odpovídající množství konzerv. Množství se řídí váhou a věkem, ne miskou nasypanou ráno.

Nadváha je u tohohle plemene nejčastější problém. Britská kočka je podsaditá od přírody, takže se pár kil navíc dlouho schová — dokud se neprojeví na kloubech a na játrech. Žebra by měla být pod rukou nahmatatelná.

Volně dostupné granule bez odměřování jsou u téhle kočky nejjistější cesta k obezitě. Pomáhá krmení v dávkách a hračky, ve kterých se musí jídlo vydolovat.

Na co bývá nemocná

  • Hypertrofická kardiomyopatie (HCM) — ztluštění srdečního svalu. U plemene se vyskytuje a chovná zvířata by měla mít ultrazvuk srdce.
  • Polycystické onemocnění ledvin (PKD) — dědičné, existuje na ně DNA test.
  • Nadváha a s ní cukrovka — nejčastější a nejlépe ovlivnitelný problém.
  • Chuchvalce chlupů při línání.
  • Onemocnění dásní, jako u většiny plemen.
  • Krevní skupiny — plemeno má častěji skupinu B, což je důležité při krytí a při transfuzi. Dobrý chovatel to má vyšetřené.

Tohle není diagnostická příručka. Když kočka hubne, víc pije nebo dýchá s otevřenou tlamou, patří to k veterináři hned.

Co ještě zvážit

Britská kočka dospívá pomalu — plnou velikost a tvar hlavy má až ve třech letech. Kotě, které vypadá hubeně, ještě nic neznamená.

A počítejte s tím, že líná. Plyšová srst je hustá a při línání je vidět všude; krátká srst ale neplstnatí a kartáčování je rychlé.

Chcete takové zvíře?

Máme tu 762 stanic, které tohle plemeno chovají. U každé najdete kontakt i odkaz na její stránku.

Kdo tohle plemeno chová

Ukazuje se prvních sto. Zbytek najdete v adresáři chovatelů.

Z blogu