Bengálská kočka

Pro koho se hodí

Pro člověka, který chce kočku, se kterou se něco děje. Bengálská kočka je zvědavá, chytrá a hravá i v dospělosti — naučí se aportovat, chodit na postroji a otevírat dveře.

Vznikla křížením domácí kočky s kočkou bengálskou (Prionailurus bengalensis), drobnou asijskou divokou kočkou. Odtud kresba i temperament.

Nehodí se do tiché domácnosti, kde má kočka spát na gauči. Bengálská kočka je hlučnější než většina plemen, hodně se ozývá a vyžaduje pozornost.

Voda ji nevyděsí — spíš naopak. Kohoutek, sprcha i akvárium jsou pro ni zábava a počítejte s tím.

Generace F1 až F4 — na tohle se ptejte

U bengálských koček se uvádí generace od divokého předka:

• F1 — přímý potomek divoké kočky
• F2, F3 — druhá a třetí generace
• F4 a dál — od téhle generace se kočka považuje za plně domácí a jen tyhle jsou uznané k chovu i k výstavám

Kočky prvních generací se nehodí do bytu. Mají silnější divoké chování, hůř snášejí manipulaci a v některých zemích se na ně vztahují zvláštní pravidla. Chovatel, který nabízí F1 nebo F2 jako domácího mazlíčka, říká sám o sobě dost.

Jak vypadá

• Váha: kocour 5–7 kg, kočka 3–5 kg
• Tělo: svalnaté, protáhlé, s delšíma zadníma nohama — proto ten plíživý pohyb
• Srst: krátká, hustá, neobvykle hedvábná; u části jedinců se leskne takzvaným glitrem
• Kresba: skvrnitá (rozety) nebo mramorovaná; kontrast má být výrazný
• Barva: hnědá, sněhová a stříbrná v několika odstínech
• Dožití: zpravidla 12–16 let

Kolik potřebuje zaměstnání

Tohle je hlavní věc u tohohle plemene. Bengálská kočka potřebuje svislý prostor, hračky a interakci — ne nutně ven, ale rozhodně ne prázdný byt.

• Vysoké police a pevné škrabadlo, po kterých se dá šplhat.
• Hračky, ve kterých se musí jídlo vydolovat — lov je u ní silný a je lepší ho nasměrovat.
• Postroj a vycházky jsou reálná možnost; bengálské kočky se na vodítko zvyknou snáz než většina.

Kočka, která se nudí, se u tohohle plemene projeví hlasitě: rozhazuje věci ze stolu, otevírá skříňky a v noci pobíhá.

Krmení

Dospělá kočka potřebuje zhruba 50–70 g granulí denně nebo odpovídající množství konzerv. Bengálská kočka je aktivní, takže nadváhou trpí méně než klidná plemena — ale neznamená to, že se nemusí měřit.

Jako u všech koček platí, že mokré krmivo pomáhá s příjmem tekutin. U plemene se uvádí citlivější trávení, takže změna krmiva se dělá postupně.

Na co bývá nemocná

• Progresivní retinální atrofie (PRA-b) — dědičná ztráta zraku, existuje DNA test specifický pro bengálské kočky.
• Deficit pyruvátkinázy (PK-def) — dědičná chudokrevnost, testovatelná z DNA.
• Hypertrofická kardiomyopatie (HCM) — ztluštění srdečního svalu; chovná zvířata by měla mít ultrazvuk srdce.
• Ploché hrudní koťata — vada hrudního koše u novorozených koťat, u plemene se vyskytuje.
• Citlivější trávení, zejména při změně krmiva.

Na bengálské kočky existují tři konkrétní DNA testy a dobrý chovatel je má. Ptejte se na PRA-b, PK-def a na vyšetření srdce.

Tohle není diagnostická příručka. Když kočka hubne, hůř vidí nebo rychle dýchá, patří to k veterináři.

Co ještě zvážit

Bengálská kočka je hlasitá. Nemňouká jako běžná kočka — spíš vrčí, kvílí a ozývá se výrazně. V bytě s tenkými zdmi je to věc, na kterou se přijde až potom.

A poslední praktická poznámka: je to plemeno, které umí lézt všude. Okna a balkon musí být zajištěné sítí dřív, než kočka přijde domů.