Ší-tcu

Pro koho se hodí

Pro člověka, který chce psa domů, ne na sport. Ší-tcu je vyrovnaný, přátelský a k cizím lidem bez ostychu — nebyl nikdy vyšlechtěný k hlídání ani k práci, byl vyšlechtěný ke společnosti.

Vystačí si s bytem a s kratšími procházkami, takže patří mezi plemena vhodná i pro starší lidi a pro domácnosti bez zahrady.

S dětmi vychází dobře, ale je to malý pes s velkýma vystouplýma očima — hrubé zacházení mu ublíží snadno. S opravdu malými dětmi potřebuje dohled spíš kvůli sobě než kvůli nim.

Nehodí se tomu, kdo nechce každodenně řešit srst, a nehodí se na běhání ani na dlouhé výlety v létě.

Jak vypadá

• Výška: do 27 cm v kohoutku
• Váha: 4,5–8 kg
• Tělo: delší než vysoké, pevné, s širokým hrudníkem
• Srst: dlouhá, hustá, rovná, s podsadou; sahá až k zemi
• Barva: uznaná je jakákoli; u strakatých psů je vítaná bílá lysina na hlavě a bílá špička ocasu
• Hlava: kulatá, s krátkým nosem a srstí, která z tváře roste do všech stran jako chryzantéma
• Dožití: zpravidla 10–16 let

Kolik potřebuje pohybu

Stačí půl hodiny až hodina denně rozdělená do dvou až tří kratších procházek. Chůze mu vyhovuje víc než běh.

V horku se chodí ráno a večer, ne v poledne. Krátký nos znamená, že se pes ochlazuje dýcháním hůř než jiná plemena, a přehřátí přichází rychle. V rozpáleném autě nesmí zůstat ani na chvíli — u brachycefalických plemen to nekončí dobře.

Péče o srst — hlavní práce u tohohle plemene

Plná srst ší-tcu se češe každý den. Ne obden, ne o víkendu. Sahá k zemi, má podsadu a plstnatí rychle.

Většina majitelů proto volí kratší sestřih každých 6–8 týdnů. Je to naprosto legitimní řešení: pes se cítí líp, v létě se méně přehřívá a česání pak zabere pár minut.

• Plstěnec se nerozčesává. Bolí to a kůže se pod ním zapaří — jediné řešení je ostříhat.
• Srst nad očima se buď sepne do culíku, nebo zkrátí. Srst dráždící rohovku je častá příčina zánětů.
• Okolí očí a vousy se otírají denně — u tohohle plemene oči hodně slzí a srst se pod nimi zapaří.
• Chlupy v uších a mezi polštářky se zkracují.

Krmení

Dospělý pes sní zhruba 80–150 g granulí denně ve dvou dávkách. Plemeno má sklon k nadváze a každé kilo navíc zhoršuje dýchání.

Zuby potřebují zvláštní pozornost. Ší-tcu má předkus a zuby v krátké čelisti natěsnané, takže se rychleji tvoří zubní kámen. Čištění nebo dentální pamlsky nejsou přepych.

Na co bývá nemocný

Většina potíží u tohohle plemene souvisí se stavbou hlavy. Nejsou to výjimky — jsou to věci, na které se u ší-tcu ptá dobrý chovatel sám.

• Brachycefalický syndrom — zúžené dýchací cesty. Projevuje se chrápáním, hlučným dýcháním a rychlou únavou v teple. Mírné formy život neomezují, těžké se řeší operací.
• Oční poranění — vystouplé oko je zranitelné. Vředy rohovky, suché oko a v krajním případě vyhřeznutí oční bulvy po úderu nebo prudkém tahu za obojek. Postroj je proto u tohohle plemene lepší než obojek.
• Luxace pately — vyskakující čéška.
• Onemocnění meziobratlové ploténky — dané delším hřbetem; schody a skákání z gauče se dají omezit.
• Dysplazie ledvin — dědičná vada, která se projeví už u mladých psů zvýšenou žízní a hubnutím.
• Zubní kámen a nemocné dásně — u natěsnaného chrupu pravidlo, ne výjimka.

Co se konkrétně ptát chovatele: jak rodiče dýchají po pohybu, jestli někdo v linii potřeboval operaci dýchacích cest a jak vypadají nosní dírky u štěněte. Chcete psa s otevřenými nozdrami a co nejméně zamáčknutým nosem — u tohohle plemene je to nejdůležitější věc, kterou při výběru uvidíte na první pohled.

Tohle není diagnostická příručka. Zakalené nebo bolavé oko, hlučné dýchání v klidu a náhlá slabost zadních nohou patří k veterináři, a rychle.

Co ještě zvážit

Ší-tcu je pes, u kterého péče nikdy neskončí. Denní česání nebo pravidelný salon, otírání očí a hlídání zubů — to je celoživotní rutina, ne fáze u štěněte. Kdo s tím počítá, má nenáročného a příjemného společníka.

A ještě jedna praktická věc: stříhání je pravidelný výdaj, stejně jako u pudla. Do rozpočtu na psa patří od začátku.