Bígl

Pro koho se hodí

Pro rodinu, která ho bere jako společníka na výlety. Bígl je k lidem i ke psům přátelský, nehlídá, nevyhledává konflikty a se cizím člověkem se skamarádí za minutu. Špatný hlídač z něj bude vždycky.

Byl vyšlechtěný ke smečkovému lovu — a to znamená dvě věci, které se u něj podcení. Za prvé je zvyklý pracovat s ostatními, takže sám doma trpí. Za druhé pracuje nosem, a to samostatně: sleduje stopu a nečeká na pokyn.

Nehodí se tam, kde se čeká pes, který půjde na volno v lese a bude se držet u nohy. To bígl neudělá; jakmile najde stopu, přestane vás slyšet — a není to neposlušnost, je to práce, ke které byl stvořený.

Jak vypadá

• Výška: 33–40 cm v kohoutku
• Váha: zpravidla 10–15 kg
• Srst: krátká, hustá, hladká
• Barva: nejčastěji tříbarevná (černá, bílá, rezavá); přípustné jsou i dvoubarevné varianty. Konec ocasu je vždycky bílý — aby ho lovec viděl v podrostu
• Dožití: zpravidla 12–15 let

Kolik potřebuje pohybu

Počítejte s hodinou a půl denně, a hlavně s tím, že to musí být zajímavé. Bígl potřebuje čichat — hledání pamlsků v trávě ho zaměstná víc než kilometry rovné chůze.

Volný výběh jen v oplocené zahradě. V lese na volno se bígl pouští teprve tehdy, když má člověk jistotu, a u tohohle plemene ji řada majitelů nezíská nikdy. Není to selhání výchovy; je to rozumné opatření.

Plot musí být pevný a podhrabaný okraj zabezpečený — bígl se podhrabe, přeskočí i protáhne.

Výchova a první měsíce

• Přivolání na jídlo a na hru, trénované od štěněte a nikdy ne po tom, co se pes vrátí pozdě. Zavolaný pes, který dostane vynadáno, přijde příště ještě později.
• Samota po minutách. Smečkový pes ponechaný sám vyje — a sousedi to poznají dřív než vy.
• Hlas patří k plemeni. Bígl je hlasitý, štěká a při stopě vyje. Do bytu s tenkými zdmi to není ideální pes.
• Nekrmit u stolu. U tohohle plemene je to začátek problému, který se pak neřeší.

Krmení

Dospělý pes sní zhruba 200–300 g granulí denně ve dvou dávkách. A tady je největší úskalí plemene: bígl sežere všechno a pořád.

Chuť k jídlu u něj nemá brzdu. Vytahuje z košů, sbírá ze země, otevírá skříňky. Obezita je u bíglů jedna z nejčastějších diagnóz a stojí za většinou pozdějších potíží s klouby a zády.

Vážit dávku, počítat pamlsky do denního množství a mít zavřený koš. U tohohle plemene to nejsou rady, ale nutnost.

Na co bývá nemocný

• Obezita — nejčastější a nejlépe ovlivnitelný problém plemene.
• Záněty vnějšího zvukovodu — dlouhé sklopné ucho se špatně větrá. Kontrolovat a sušit.
• Výhřez meziobratlové ploténky — u dlouhého těla s krátkýma nohama, zhoršuje se nadváhou.
• Epilepsie — u plemene se vyskytuje, projevuje se záchvaty obvykle mezi prvním a pátým rokem.
• Hypotyreóza — snížená funkce štítné žlázy; projeví se přibýváním a zhoršením srsti.
• Luxace čočky a glaukom — oční vyšetření u chovných jedinců má smysl.
• Onemocnění meziobratlových plotének a kyčlí u starších psů.

Tohle není diagnostická příručka. Když pes hubne, přibývá, škrábe se na uších nebo má záchvat, patří to veterináři.

Co ještě zvážit

Bígl líná celoročně, i když má krátkou srst. A má typický psí pach výrazněji než většina plemen — je to vlastnost, ne špína.

A počítejte s hlasem. Bíglí vytí se nese daleko a není to zvuk, který by se dal ztišit výchovou úplně.