Když se ztratí

Výzva, kterou uvidí i lidé bez účtu — a seznam, kde se hledá z obou stran.

Ztrátu oznámíte z profilu zvířete: datum, místo a pár vět pro ty, kdo ho uvidí. Zvíře se objeví v seznamu ztracených a jeho veřejná stránka dostane nahoru výzvu. Odkaz můžete poslat komukoli, otevře se i bez účtu.

Nejdřív ale nahlaste ztrátu do registru čipů. Kdo najde zvíře s čipem, jde s ním k veterináři nebo do útulku a ten čip načte — tudy se zvířata vracejí nejčastěji. Náš seznam je pomoc navíc, ne náhrada.

Ve stejném seznamu jsou i zvířata, která někdo našel. Hledá se tedy z obou stran: vy procházíte nálezy, nálezci procházejí ztracená. Útulky tam dávají i zvířata, u kterých ještě běží lhůta a majitel se může přihlásit.

Jednou denně porovnáváme ztracená s nalezenými podle druhu, místa, barvy a data. Když něco sedí, napíšeme — ale vždycky jen „podívejte se", nikdy „našli jsme ho". Rozhodnout musí člověk; falešná naděje je horší než mlčení.

Váš telefon ani e-mail se nikde nezveřejní. Kdo vaše zvíře uvidí, napíše přes stránku a zprávu dostanete vy. Je to schválně: na inzeráty se ztracenými zvířaty se zaměřují podvodníci, kteří nabízejí, že je za odměnu přivezou. Nikdy nikomu neposílejte peníze předem.

Až se zvíře vrátí, označte to jedním tlačítkem. Zmizí ze seznamu a jeho stránka se vrátí do klidu; datum návratu zůstane, protože je to část příběhu.